< Show all posts

Mýtné ve městech a zóny bez aut po celé Evropě?!

Občané často stojí v cestě projektům na snížení počtu aut v centrech měst. Teprve když se projeví pozitivní účinky těchto projektů, názory se změní. Například městské mýtné a zóny bez aut již byly zavedeny v mnoha evropských městech. Nyní jsou občané stále více přesvědčeni. V Německu je politika často příliš váhavá.

Historické staré město Halle by mělo mít více prostoru pro procházky a objevování. Za tímto účelem mělo být zrušeno 500 parkovacích míst. Občané se v referendu bránili a hlasovali - byť těsnou většinou - proti. Obávali se, že centrum města zanikne, pokud sem bude kvůli nedostatku parkovacích míst chodit méně lidí.

Tento strach ze změny a nedostatek představivosti, čeho by centrum města bez aut nebo mýtného mohlo pozitivního dosáhnout, často znamená konec takových projektů. Pokud politici takové projekty přesto realizují, souhlas občanů se obvykle zvýší, jakmile se projeví jejich pozitivní účinky. Když byl ve Stockholmu zaveden poplatek za dopravní zácpu, většina občanů byla ostře proti. Jakmile se však projevily účinky tohoto opatření na život ve městě, dvě třetiny občanů změnily názor. Tento vývoj bylo možné pozorovat také v Londýně, Miláně a Madridu.

Náklady na městské mýtné navíc obvykle jdou ve prospěch veřejné dopravy nebo jiných alternativních služeb, takže vzniká pozitivní zpětná vazba, v níž stále více lidí přechází od automobilů k jiným možnostem. Tímto způsobem se trend odklonu od automobilů stále prohlubuje.

V Paříži a Barceloně, kde radikální starostové vyhlašují stále více zón bez aut, se podpora těchto opatření rovněž zvyšuje. Život ve městech se stává opět příjemnějším pro život. Lidé to zažívají na vlastní kůži a těší se z klidnějšího, zelenějšího a čistšího města.

V Německu je naopak mnoho projektů podobných tomu v Halle.  Politika je zdrženlivá. Mnohé iniciativy občanů za zóny bez aut, jako například v Hamburku a Berlíně, nemají podporu politiků a jsou dokonce označovány za "nesvětské" a "vzdálené životu". Zatímco institut Ifo považuje poplatek za užívání silnic ve výši 6 až 10 eur za přiměřený ke kompenzaci nákladů pro společnost a životní prostředí, ADAC považuje mýtné za sociálně nespravedlivé, protože by byli znevýhodněni lidé s nízkými příjmy. Většina lidí s nízkými příjmy však auto vůbec nemá. Naopak, díky výnosům z poplatku za dopravní zácpu by pro ně bylo výhodné rozšíření veřejné dopravy nebo jiných alternativ.

Politici by proto měli nepopulární opatření prosazovat častěji a dát občanům možnost, aby si pozitivní změny vyzkoušeli na vlastní kůži. Mýtné ve městech, zóny bez aut a přísnější ekologické zóny by byly cestou, jak učinit Německo čistším a ekologičtějším a jak konečně skutečně nastartovat obrat v mobilitě v Německu. Místní politici v Mnichově skutečně chtějí zavést městské mýtné, ale zda tak učiní proti preferencím občanů, se teprve uvidí.